Dámské sedlo

17. 4. 2009

Dámské sedlo pochází z doby před 600 lety z královských dvorů evropského kontinentu. Do Anglie je přivezla Anna Česká, manželka krále Richarda II.
Před koncem čtrnáctého století jezdily anglické ženy po mužsku, rozkročmo. Mnohé nadšené jezdkyně tohoto způsobu používaly až do šestnáctého století i déle. Teprve později se ženy zúčastňovaly honů v dámském sedle.
Sedlo královny Anny bylo v podstatě modifikací soumarského sedla, na němž bylo upevněno jakési stupátko pro nohy zvané planchette. Jezdkyně seděla v pravém úhlu k ose koně s nohama na stupátku. pro větší bezpečnost mělo sedlo vpředu roh nebo jakýsi jílec, jehož se jezdkyně mohla držet pravou rukou. Při jízdě v takovém sedle nebyla dáma o moc víc než balík - koně musel vést podkoní. Mnohem praktičtější byla druhá varianta planchette, kdy žena seděla bokem za mužem, jenž ovládal koně, protože bokem sedící "cestující" nemohla držet uzdu.

JAK SEDĚT

Nejprve by asi měla být kapitola "jak vylézt.." Takže alespoň stručně: Zpočátku je asi nejsnažší nechat se do sedla klasicky "vyhodit" a sednout si nejprve obkročmo. Po té dejte levou nohu do třmenu pro získání jistoty a pravou vsuňte pod horní (fixační) roh. Jak snadné.. :-) Pokud se chystáte usednout do sedla v kostýmku nebo sukni, je třeba si sednout nejprve na levý bok sedla, porovnat sukni a pak přehodit pravou nohu pod rohem vlevo. Napoprvé si určitě přizvěte spoustu asistentů (na držení koně, sukně, Vás a pod.) rozhodně je využijete. Správný sed
Pravá noha je posazena na horním (fixačním) rohu sedla, levá se zasune pod spodní roh. Tato část sedla je uzpůsobena tak, aby se o ni mohla jezdkyně pevně opírat a neztratila rovnováhu. Na poloze pravé nohy záleží, zda máte dobrý a bezpečný sed. Nesnažte se pevně držet levou nohou, kterou jste vklínili pod spodní roh - to k ničemu nevede a navíc je to nebezpečné. Mnohé chyby vznikají právě proto, že jezdec drží levou nohu ve špatné pozici, potom se v důsledku toho pootočí v sedle a tím pochopitelně docílí jen to, že vyvede koně z rovnováhy.
Pokud při ježdění hodně napínáte levou nohu, měli byste jezdit často bez třmenu. Snažte se držet levou patu stále co nejníže a veškerou svou pozornost soustřeďte na správnou polohu pravé nohy. jakmile máte pocit, že se váš sed zlepšil, dejte nohu zpět do třmenu.

SKÁKÁNÍ V DS

Pokud jste ještě nikdy nejeli v dámském sedu bude Vám skákání v dámském sedle připadat velmi těžké. Nejsou-li však překážky příliš vysoké, může tak jezdec (spíše jezdkyně :-)v pohodě i bezpečně skákat. Skáčete-li v dámském sedle poprvé, určitě byste si měli nechat poradit od zkušeného jezdce. ten Vás bude jednak usměrňovat a navíc Vám může poskytnout velmi užitečné rady a tipy. Skákání v ds vyžaduje v porovnání se skákáním v normálním sedle mimořádně výrazný smysl pro rovnováhu a obratnost, protože při skoku je třeba se předklonit daleko přes pravou nohu.

Je samozřejmé, že při skákání v dámském sedu nemáte k dispozici stejné možnosti jako v sedu obkročmém. Nemůžete působit na koně pravou holení, proto bezpodmínečně potřebujete bičík. Když se kůň vzepře a odmítne skákat, bývá pro jezdkyni v ds nanejvýše obtížné udržet rovnováhu.
Při tomto způsobu skákání zůstává jezdec sedět v sedle, což koně pochopitelně trochu ruší. Důležitým předpokladem úspěchu je tedy kůň, který je speciálně cvičen na jízdu v dámském sedle. Navíc je potřebné aby byl klidný a spolehlivý..
Při skákání v ds musíte naklonit trup dopředu, aniž byste přitom přešli do lehkého sedu. Troch to připomíná, jako kdybyste skákali bez sedla. Čím výše skáčete tím víc se musíte předklonit. Jakmile kůň odskočí, nakloňte trup dopředu, ale neopírejte se ani moc doprava, ani příliš doleva to by koně vyvedlo z rovnováhy.
Dokud je kůň nad překážkou, musíte stále nechat trup nakloněný dopředu abyste plynule sledovali pohyb koně. Tento způsob držení, při kterém přenesete váhu dopředu, jednak odlehčuje hřbet koně a kromě toho podpoří sílu jeho odrazu i rychlost s jakou se přenese přes překážku.
Jakmile kůň natáhne nohy před doskokem, pomalu trup napřimujte. Ruce vraťte do jejich výchozí pozice a zároveň stále udržujte rovnoměrný kontakt s koňskou hubou. Je důležité, abyste zůstávali se svým koněm ve správném rytmu. Dbejte na to, abyste mu nedopadali příliš ztěžka na hřbet nebo ho netahali za hubu, když se přidržíte otěží, některé citlivější koníky to časem znechutí a přestanou spolupracovat.